„Velký vánoční koncert“

PŘEDPRODEJ VSTUPENEK NA VELKÝ VÁNOČNÍ KONCERT
v Galerii Muzea Šumavy

úterý až sobota 10.00 až 16.00 hodin, neděle pouze do 12.00 hod.

Vstupné: 100,- Kč., zlevněné 50,- Kč.

Rezervace vstupenek pouze výjimečně.

Událost posledních dnů roku 2007

Dva dny budou zbývat roku 2007, kdy nejen rozzáří večer světlo z oken kostela sv. Markéty, ale mohutný sbor tří těles rozezní ztichlé náměstí kdysi slavného královského města.
Šumavská renesance o.s., Muzeum Šumavy Sušice a Římskokatolická farnost Kašperské Hory, uvedou 29. prosince 2007 „Velký vánoční koncert“, v provedení 90 účinkujících.
Vystoupí smíšený sbor Kötztinger Kammerchor , velice známý sušický smíšený sbor Svatobor a jimi přizvaní přátelé, smíšený sbor z Tachova.
Kammerchoru z Bad Kötztingu bude patřit po chorálové předehře první část koncertu. V jeho podání pod vedením sbormistra Heinze Friedla zazní Vánoční oratorium (Teil III ) J. S. Bacha. Vystřídán bude Svatoborem s jeho instrumentalisty, posíleného smíšeným sborem z Tachova, aby uvedl tradiční „Českou mši vánoční“ Jakuba Jana Ryby, bez které by Vánoce nebyly v Čechách oslavou Vánoc. Sbormistrem snad ani nemůže být nikdo jiný, než Josef Baierl, se Svatoborem srostlým celým svým „já“.
Za varhany usedne vynikající Markéta Schley Reindlová, jíž bude patřit také úvodní chorálová předehra od J. S. Bacha, Pastorela D dur od Josefa Segera v průběhu koncertu a doprovázet bude i jeho závěr po odeznění Bachova chorálu v provedení Svatoboru.
Smíšený sbor Kammerchor z Bad Kötztingu vznikl v roce 1972 a od té doby řadou významných vystoupení vstoupil do podvědomí všech znalců dobré hudby. V roce 1992 byla sboru propůjčena cena Hudební podpory kraje Horní Falc a v roce 1993 obdržel sbormistr Heinz Friedel Čestné vyznamenání kraje Cham.
Sušický smíšený pěvecký sbor byl založen již v roce 1860 a nesl jméno Svatého Václava až do roku 1921, kdy byl přejmenován na Svatobor. Od té doby má za sebou téměř 600 vystoupení a mnoho zahraničních zájezdů. Josef Baierl je jeho sbormistrem od roku 1976.
Hlavním pořadatelem „Velkého vánočního koncertu“ 29. prosince 2007 v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách, je Šumavská renesance o.s. a autorem dramaturgie koncertu Pavel Holeček. Moderování v češtině i němčině se ujme Vlastimil Sekyrka, Slovem Božím koncert uvede pater Vavřinec Skýpala.
Závěrem koncertu, o kterém jsme se ještě nezmínili a který bude překvapivým a emotivně působivým zakončením, bude všemi devadesáti účinkujícími česky zpívané (tedy i bavorskými hosty Kötztinger Kammerchor ) „Narodil se Kristus Pán“.
V takových chvílích prožíváme znovu v mysli celý rok, vše dobré i špatné co nám přinesl.
Naučme se z toho špatného si vzít do dalšího roku ponaučení a z toho dobrého nejen radost, ale i chuť dobro rozdávat kolem sebe jiným.

Iva Sedlářová, Šumavská renesance o.s.

plakát

„Velký vánoční koncert“ Profily účinkujících resp. autorů

Markéta Schley Reindlová

Reindlová Varhanice se sbormistrovskou činností v Evangelische Stadtkirche Weinheim
a příležitostně v Katholische Jesuitenkirche Mannheim.
Vystudovala v Plzni konzervatoř v oboru klavír a varhany studovala u prof. Chaloupkové. V letech 1995 až 2000 absolvovala studium AMU v Praze, varhany u prof. Jana Hory. Od roku 2001 dále studuje na Hochschule für Kirchenmusik Heidelberg.
Koncertuje v řadě zemí – Německu, Čechách, Belgii, Holandsku, Lucembursku, Rakousku a Španělsku. Je držitelkou ocenění v mezinárodních varhanních soutěžích („Musica antiqua“ Brugge –Belgie, „Musashino –Tokio ). Poslední ocenění obdržela v roce 2007 v mezinárodní varhanní soutěži „Orgue sans fronieres“ Dudelange (Luxemburg) a to 1. cenu a Cenu publika.

Smíšený pěvecký sbor SVATOBOR

svatobor Smíšený pěvecký sbor, založený v roce 1860 pod jménem Svatý Václav, působí ve městě Sušici, které leží v jihozápadních Čechách na břehu řeky Otavy. V roce 1921 byl sbor přejmenován na Svatobor.
Sbor zpívá lidové písně evropských národů, díla starých mistrů i skladby současných autorů (M. Rajchl, Z. Lukáš, P. Eben) světskou i duchovní hudbu. Velmi úspěšné jsou také hudební projekty uváděné v dobových kostýmech „Pan Pickwick“ (sborové scény ze stejnojmenného muzikálu), „Hašlerky“ (pásmo písní Karla Hašlerka v aranžmá Josefa Baiera), „Kramářské písně ze Sušice“ a „Divotvorný hrnec“ (písničky z muzikálu).
Na choreografii spolupracuje sbor s paní Svatavou Čížkovou. Od roku 1976 účinkoval sbor pod vedením Josefa Baiera na téměř 600 vystoupeních – koncertech, soutěžích, festivalech a mnoha zahraničních zájezdech.
U klavírního doprovodu se vystřídaly Libuše Rebstöcková, Dagmar Jurigová – Ciompová a Zdeňka Milotová – dosud.
Josef Baierl (1942): učitel Základní umělecké školy v Sušici. Vystudoval učitelství pro II. stupeň základních škol, aprobace český jazyk, dějepis, hudební výchova. V roce 1965 začal učit na Základní škole ve Strašíně, kde založil svůj první školní sbor. O tři roky později založil školní sbor na Základní devítileté škole Nejedlého ul. v Sušici, ze kterého se postupem času vyvinul Sušický dětský sbor.
V roce 1976 převzal také dirigování smíšeného pěveckého sboru Svatobor.
O své práci Josef Baierl řekl: „Moje práce pro mě znamená to, po čem touží plno lidí. Totiž to, aby jejich zaměstnání bylo zároveň jejich koníčkem. A mně se to povedlo.“

Jakub Jan Šimon Ryba (26.10.1765 – 8.4.1815)

od Milana Ernesta, sbormistra Chrámového sboru z Vimperku

V těžké době, za napoleonských válek, napsal Jakub Jan Šimon Ryba jednu z nejznámějších českých vánočních skladeb:Českou mši vánoční. (v r. 1796).

Ryba V té době době již byl Jakub Ryba vyzrálým hudebníkem a záměrně napsal tuto skladbu s českým textem. Forma České mše vánoční je vlastně lidová pastýřská hra, která popisuje zrození Ježíška a pouť prostých lidí do Betléma, kde jej obdarují a radují se z jeho příchodu na svět.
Spojení českých textů a hudby mozartovského typu s lidově pastorálními prvky, spolu s poutavým příběhem, zrodilo skladbu, která se stala symbolem českých Vánoc.
Jakub Ryba bývá někdy představován jako prostý venkovský učitel. Pravda je, že byl velice vzdělaný člověk. Kromě hudebního měl i filozofické vzdělání. Působil v Rožmitále a stýkal se s osvícenou společností své doby. Když v Praze koncertoval Mozart, neváhal jít v zimě pěšky, aby dílo svého kolegy shlédl. Plynule hovořil několika jazyky a napsal více než 1400 hudebních děl – světských i církevních. Byl českým hudebním teoretikem a psal básně i prózu. Proslul rovněž jako vynikající pedagog a krom jiného odstranil ze své školy tělesné tresty.

Do svého deníku si zapsal motto:

Bohu, vlasti, lidu sloužit,
po obecném dobru toužit,
s Múzami se celovati,
čísti, housti, rýmovati,
vzdělávat se bez ustání,
jest mé denní zaměstnání.