Partnerství se spolkem "Přátelé hradu Weißenstein" z Bavorska

Der Bayerwald-Bote

NOVINY OKRESU REGEN – NOVINY ZWIESLSKA

sobota dne 22.04.2006

Přátelé hradu nachází partnera

Spolupráce s českým sdružením

Weißenstein (luk).
Historické místo na kterém si Josef Niedermeier a Pavel Holeček podávají ruku - přímo před zříceninou hradu Weißenstein. Historický též podnět k podání roky: „Přátelé hradu Weißenstein“ a Ob-čanské sdružení „Renesance Šuma-vy“, které má sídlo v Kašperských Horách (Čechy), zpečetili čtvrteč-ního večera oficiální partnerství, za účelem budoucí vzájemné podpory.
Kulturu a význam Šumavy přivést opět do vědomí, region postrčit z pokraje opět do středu, přitom také vždy hledět přes hranice a hledat spolupráci s iniciativami ve Východ-ním Bavorsku – to je úlohou české-ho občanského sdružení, jak jeho předseda Pavel Holeček na setkání u zříceniny hradu Weißenstein vy-světlil. „Přátelé hradu Weißenstein“ mají zcela podobné cíle, především se věnují historii mohutné zříceniny, která stojí na skále z křemíku u Weißensteinu.
První plody spolupráce mají být vidět už při letošním hradní slavnosti (9.-11. června 2006).

zeitungsfoto S pomocí partnerského sdružení z Čech mohla být angažována profesionální rytířská skupina z Čech, která pod hradem Weißen-steinem postaví své ležení. „Zcela vynikající lidé“, jak říká
Jörg Gronkowski, hlava rytířské sku-piny Přátel hradu Weißenstein.
Na oplátku budou Přátelé hradu z Weißensteinu zastoupeni při velké historické slavnosti na hra-du Rabi v blízkosti Kašperských Hor. „Husité na Rabí“, zní motto hradního festivalu 2006.
„Věřím, že je spolupráce pro oba spolky hodnotná a něco přinese“, říká Josef Nedermeier, předseda weißensteinských přátel hradu. Kooperaci uvítal také starosta Walter Fritz.
Protože mezi Regenem a Kaš-perskými Horami neleží jenom zemská hranice ale i jazyková bariéra, byl do zprostředkování mezi oběma sdruženími jako tlumočník zapojen Ivan Falta (czechpoint Zwiesel).


Předseda Přátel hradu Josef Nedermeier (druhý zprava) a Pavel Holeček zpečetili part-nerství mezi oběma spolky. Pozitivně se dívá na uzavření smlouvy také starosta Walter Fritz (vpravo), vlevo zpro-středkovatel a tlumočník Ivan Falta. (Foto: Lukaschik)

Zřícenina hradu Weißenstein - historie

weissenstein Až do utvoření obcí v roce 1808 se historie Weißensteinu, domů a přilehlých dvorů nedá dobře oddělit od historie správního soudu Weißensteinu, který také mimo jiné slučoval „čtyři vsi“ Langdorf, Schöneck, Kohlnberg a Schwarzach.
Kvůli odloučenosti od hradu, sídlu opatrovníka, měly tyto čtyři vesnice svého vlastního správního úředníka.
Následující údaje se tímto také převážně zabývají pány von Degenberg, kteří od roku 1308 do 1602 byli pány panovnictví Weißensteinu.
Začalo to hrabětem von Bogen, jehož ministeriály Degenbergští již také měli být.

cca 1060: Hrabata z Bogenu se stávají rychtáři kláštera Niederaltaich, to znamená, že převzali vojenskou ochranu.

kolem 1100/50: Pravděpodobně byl hrad Weißenstein hrabětem von Bogen vybudován.

1218: Bertold Graf von Bogen byl panovníkem hradu Weißenstein a okolních statků (diverzifikovaný majetek, žádné záznamy), pobýval coby účastník křižáckých tažení v Cézarei, kde utržil smrtelné zranění.

1242: Hrabě Albert IV. von Bogen umírá. Dědici: jeho nevlastní bratr vévoda Otto von Bayern, syn des Wittelsbacherského Ludwiga Kehlheimerského a Ludmily, vdovy po Albertu III. von Bogen, rozené Přemyslovny, z Čech.

1244: První v LISTINĚ OVĚŘENÁ zmínka o „Catrum Weizzenstein“
(desátek pro mezi jiným Weißenstein a Sušice byl propůjčen klášteru Niederaltaich).

1308: Hrad Weißenstein a tři žoldy (vícero domů ještě nebylo), byly vévodou Bavorským propůjčeny Eberweinovi von Degenberg, přesněji řečeno zastaveny.

 weissenstein Rod Degenbergerů byl pilně přičinlivý rozšiřováním svého panství.
Získávali převážně statky od ministeriálních pokolení, které byly dosazovány ještě hrabětem Bogenským a které klášteru Niederaltaich „odcizily“ nejeden statek.
Ačkoliv sami (ještě) byli vévodovi ministeriály uměli si Degenbergerští podmaňovat druhé markrabské panovníky a jako oficiálové tu i tam nasadit nové oddané družiny.


1421: Získání tak zvaného „Propstova dvora“ na levém břehu řeky Regen u města Regenu.
Nechávají z něho udělat ŠPITÁL, nechávají postavit kapli „Svatého Ducha“, 1426 do ní sponzorují „věčnou mši“, pro zajištění do ní vložili 7 statků, tyto byly předtím při kapli hradu Weißenstein, Kaplan hradu weißensteinského zůstal.

1434/38: Byl založen první "Salbuch" Degenbergerů. V něm je zmíněno: 8 osad s k nim příslušejícími žoldnéři a statky.

1438: Hans starší Degenberger dělí mezi své oba syny Jakobem a Hansem mladším.
Ten poslednír obdrží: zámek a šatlavu Weißensteinskou s právem lovu, rybaření, stavby (zamědělské), Tafern zu Regen (hostinec), desátek pro Weißenstein a mýto pro Zwiesel, tak jako poplatky z následujících statků: ves Weißenstein, městys Regen (vyjma desátku, který byl přidělen na věčné časy špitálu Sv. Ducha), Ebenhof, dvůr Matzelsried, dvůr u Weißensteinu (Thurnhof), jeden statek u Schützingu (Schützenhof), 2 statky u Kattersdorfu, statky u Sumperingu.

 weissenstein 14. leden 1464: Vévoda Sigismund určuje pro sebe, své bratry a dědice, že Degenbergerští získávají své zámky a vlastnictví „za vlastní a dědičné statky“, stejně jako všechny dvory a práva lovu a rybaření. Degenberg a Weißenstein: říšské léno (eventuálně teprve od roku 1487).

21. března 1465: Degenbergerům byla císařem Friederichem III.propůjčena hodnost říšských svobodných pánů. Tímto byli přijati do Říšského svazu.

1466: Založení svazku "Böckler".

05. srpna 1468: Ve spojitosti s rozepřemi vévoda kontra Böckler požaduje vévoda Albrecht 4 vesnice od Degenbergerů zpátky, ale tito se zdráhají.

05. prosince 1468: hrad Weißenstein je dobit jednotkami vévody.

1487: Smrt Hanse (IV) von Degenberg
02. srpen: císař Friedrich III. uděluje Degenbergerům léní právo pro Degenberg, Zwiesel a Weißenstein. Je jim přiznáno Vysoké trestní právo

14. července 1489: V Chamu založen svazek "Löwler" (patří za první ústavní řízení v Bavorsku). Český král Vladislav je požádán o ochranu hradů povstalců (celkem 78).

1493/94: Smír mezi vévodou a Degenbergerskými. Vévoda Albert IV. se uchází u císaře o právní nárok na ŘĺŠSKÁ LÉNA Degenbergerů.

22. prosince 1539: Vévody Ludvík přenechal Johannu von Degenberg správu Zemského soudu Regenu za protihodnotu ve výši 1.000 guldenů.

1602: Smrt Hanse (VIII) von Degenberg, bez dědiců! Jednání v Praze u císaře kvůli odúmrtí Degenbergdkých statků vévodovi Bavorskému.

26. únor 1607: Majetek Degenbergerů připadá vévodovi Bavorskému.

1641: Na hradě řádili Švédové, opět byla nutná renovace.

 weissenstein 1648: Oberaltaichský opat, Vitus Höser, prchnul před Švédy na Weißenstein, jenž byl chráněn palisádami. Opat básnil o romantické poloze zámku podobajícímu se orlímu hnízdu vyčnívajícímu nad vrcholky vysokých špičatých skal.

1705-1713: Ve španělské válce o dědické následnictví hrad opět trpěl válečnými hordami.

1740: Při jedné prudké bouři se zřítily části starých zámeckých zdí. K obnovení nedošlo.

1742: Weißenstein poskytoval přístřeší poslednímu strašlivému hostu, obávanému vůdci uherských bandurů Trenckovi. Ten řádil v Bavorském lese a se svými divokými hordami se usadil se na již zruinovaném hradu, aby se chopil velkých skladišť Francouzů v zámku Au, což se mu i přes nepřátelskou přesilu podařilo. Hradu byl připraven osud konečného opuštění.

1762: Z účtů je zřejmo, že byly jen nouzově opraveny úřednický byt, hospodářské budovy a kurfiřtova šatlava. Na hradě až do dnešního dne vymřel veškerý život.

1803: Po sekularizaci (zesvětštění) byly použitelné budovy a statky prodány soukromníkům. Šatlava přešla na lazebníka Josefa Vogla, jehož následník ji 1918 prodal Siegfriedu von Vegesack. Hradní zřícenina zůstala v rukou státu.

1817: Vybudování kaple severně od zříceniny hradu weißensteinskými obyvateli vesnice.

1842: Dost dobře zachovaná hradní věž je státem vylepšena a opatřena schody.

1910: Tělocvičný spolek Regenu postavil na jedné skále západně od hradní věže pět metrů vysoký kříž.

18. března 1918: Získává šatlavu vedle hradu baltský spisovatel Siegfried von Vegesack a udělá z ní svůj básnický domov. Nastrká do něj spoustu peněz a námahy a nazve ho kvůli nákladům na renovaci "Das fressende Haus"čili „Žravý dům“. Toto pojmenování šatlavě již zůstalo.

1970-1972: Veškeré zdivo zříceniny hradu bylo vyspárováno. 900 let staré zdi byly kdysi vybudovány pomocí horké vápenné malty.

1974: Po smrti 86-tiletého básníka zůstala šatlava prázdná.

1978: Město Regen získává šatlavu, aby spolu se spolkem „Förderkreis Weißensteiner Burgkasten, Rettet das Fressende Haus“ ("Podpůrné společenství weißensteinské šatlavy, zachraňte Žravý dům") budovu přestavěla na muzeum s výstavními místnostmi.

1983: V šatlavě hradu je otevřeno muzeum „Das fressende Haus“. Výstavy na úrovni a autorská čtení (byl zde i kolem roku 2000 např. Pavel Kohout) přináší nový život do staré šatlavy.

 weissenstein Děkujeme spolku Přátel hradu Weißenstein a paní Ingeborg Seyfertové, spisovatelce – historičce, tak jako opatrovnici archívu starého okresu Regen, za poskytnutí těchto částí svého zpracování historie Weißensteinu.