Odhalení pamětní desky zaniklých šumavských obcí na Prášilsku říjen 2003

Stářím omšelým prášilským hřbitovem zněl Otčenáš dvoujazyčně.

V závěru krátké bohoslužby k modlitbě v rodném jazyce, vyzval zastupující farář P.Bohuslav Richter přítomné pietního aktu odhalení desek s názvy zaniklých 32 obcí a sídel v padesátých letech minulého století na Prášilsku.
Nemohlo být výstižnějšího symbolu, než českého a německého vzájemného prolínání slov modlícího se hloučku promrzlých účastníků, podupávajících v sněhovém poprašku.
I to bylo výstižně symbolické. Neboť o pár metrů níže, 25.října ještě vládl pestrobarevný podzim a tady již kralovala zima a oděla lesy sněhovou čepičkou.
Ano, bylo to výstižné a symbolické, neboť tady, v tomto krásném ale drsném kraji se čeština s němčinou prolínala po staletí a život tady kvetl o nic méně bohatší o své nehmotné dary, než jinde.

Do té doby, než někde jinde, daleko odtud, vzešel z podhoubí lidského zla nacionální socialismus a o trochu později a mnohem blíže, sotva nám oschly slzy štěstí na nabytou svobodou, socialismus reálný. Jeho realita v praxi znamenala vylidnění tohoto pohraničního pásma střetu dvou světonázorů, srovnání lidských obydlí se zemí, průsmyky se střelnicemi na živé terče přeběhlíků, ostnaté dráty……..
Člověk může opustit místo kde se narodil, kraj kde žil. Vrátí-li se však po letech a najde jen několik mechem obrostlých kamenů tam, kde v kruhu rodiny usedal ke stolu, či kde se učil první písmenka – je to, jako když mu někdo dětství ukradl. To není o majetku – to je o domově.

Seznam zaniklých vesnic a osad na Prášilsku

Ilustrační snímek z roku 2001

Odhalení první pamětní desky bez výpisu zaniklých obcí se konalo v Prášilech již v roce 2001.