Výstava LYRIK TVRDÉ SKOŘÁPKY

LUDVÍK KOVÁŘ - akademický malíř, grafik, návrhář uměleckého skla a designer, autor řady pamětních medailí a cen které byly realizovány. Příkladně designu souprav olovnatého křišťálu pro Mezinárodní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem, ceny pro nejlepší ekonomy světa FORUM 1995, poháru pro nejlepší hráče na MS v hokeji, daru České republiky malajskému králi, a mnoha dalších. Svou obrazovou tvorbu představil mimo Čechy i v dalších zemích - Německu, USA, v muzeu tapiserií na Taiwanu. Žák slavných profesorů Svobody, Kopeckého a Lipenského, který ho dokonce zařadil do monografie svých žáků……….

cena Ludvíka Kováře Ale to je současnost, Ludvík Kovář, jakého jej všichni známe. Každá pohádka se šťastným koncem začíná proroctvím tří sudiček u kolébky novorozence. Určitě stály i nad malým Ludvíkem v sušické porodnici 18.dubna 1960. Té první proroctví nedalo mnoho námahy - měla pomocníky námi nazývanými genetickým fondem.. A tak malý Ludvík okouzlen pozoroval svého dědu, žichovického zahradníka, jak váže věnce a upravuje kytice hýřící kolekcí barevných tónů, plete proutěné košíky a zahradní nábytek, vyřezává loutky. Sledoval svého tatínka, jak v doprovodu vážených pánů malířů s malířskými štaflemi a náčiním se vydává hledat motiv a po návratu rokovat nad rozloženými díly s nadšeným Ludvíkovým kibicováním.

obraz Ludvíka Kováře V pohádce toho času vládne sudička druhá - v rudém hávu, nepřející, nespravedlivá, závistivá, s chutí otáčející kolem osudu mnoha rodin. Mladičký Ludvík rozhodující se o své budoucnosti kráčí po boku tatínka, který přes své nadání je řadovým dělníkem ve vápence. Kráčejí za budoucí Ludvíkovou existencí - do sklárny v Anníně. Protože Ludvík byl, je a asi už zůstane trvale snílkem, estetikem, vždy připraveným vzplanout a cele propadnout všemu krásnému, tehdy prohlásil, že chce být sklářem. Stal se jím, krůček po krůčku, přes učednické začátky ve sklárnách Bohemia Poděbrady až k ateliéru sklářských velmistrů. Svou pílí i vlohami ale i proto, že třetí sudička bývá spravedlivá a přející pracovitým, nadaným lidem.

Anděl u bran ráje - Ludvík Kovář Ludvíka znám několik let, ale více než nesčetnými přátelskými rozhovory, ho poznávám, chápu a rozumím mu v jeho dílech. V řeči uzavřený, až chlapecky stydlivý, z jeho tvorby čiší síla osobnosti, rozhodnost a nesmlouvavost, ale i něha, něha nepřikrášlená, nepocukrovaná a někdy i krvácející, tak, jako každá pravda.

plakát na výstavu Lyrik tvrdé skořápky

plakát na výstavu Lyrik tvrdé skořápky