Karel Klostermann

Básník Šumavy a spisovatel

Karel Klostermann Letos si připomínáme jedno půlkulaté a jedno kulaté výročí spisovatele Karla Klostermanna, kterému se po právu dostalo označení básník Šumavy. Před 155 roky se v hornorakouském Haagu narodil a v červnu tomu bude už osmdesát let, co v jihočeské Štěkni zemřel.

Šumavské kořeny

Klostermann pocházel ze starobylého šumavského rodu, jeho prarodiče, sedláci, žili na usedlosti patřící k stodůlecké rychtě. Spisovatelův otec byl však dán na studia a stal se lékařem. V roce 1844 se oženil, jeho vyvolená Charlotta pocházela ze slavné sklářské rodiny Abele. Narodilo se jim dvanáct dětí, první dvě záhy zemřely, a tak se nejstarším stal syn Karel. Ten poznal díky příbuzným, u kterých býval hostem, důvěrně okolí Srní, tehdejšího Rehberka, a protože otec měnil svá působiště, i řadu ostatních míst, s kterými se setkáváme v jeho prózách: Sušici, Žichovice, Kašperské Hory , Štěkeň, ale také města spojená s jeho gymnaziálními studiemi Klatovy a Písek.

Nový domov - Plzeň

Na přání rodiny odešel po písecké maturitě do Vídně, aby šel v otcových šlépějích ve studiu medicíny. Leč finanční poměry rodiny se natolik zhoršily, že před závěrečnými zkouškami musel vysokou školu opustit a přijal, jako tolik jiných, místo vychovatele, v Žamberku. V roce 1872 nastoupil do vídeňské redakce časopisu Wanderer, ale ten byl rok poté zastaven, a tak se vrátil domů a sháněl nové místo. Měl štěstí, neboť na plzeňské reálce hledali profesora francouzštiny (Klostermann se naučil během studií několika jazykům), a tak byl přijat jako suplent a v roce 1877 získal kvalifikaci profesora francouzštiny pro vyšší reálky a němčiny pro nižší stupeň reálného gymnázia. Plzeň se pak do konce života stala jeho domovem. Byl dvakrát ženat, teprve druhý sňatek ho však finančně zabezpečil. To bylo v roce 1898, bylo mu už padesát a teprve tehdy se mohl vydat na vysněnou literární dráhu a cestovat. Nejraději však měl místa, kde pobýval v dětství a mládí, zejména Srní a Štěkeň, kde v 75 letech zemřel na rozedmu plic.

Klostermann - spisovatel

Počátky Klostermannovy tvorby spadají ještě do období před rokem 1898, a byly to nejdříve práce psané německy. Teprve později se autor vypracoval na vynikajícího spisovatele českého. Po úspěchu povídky Rychtářův syn se pustil do románu Ze světa lesních samot, v roce 1892 přišel další úspěšný román V ráji šumavském a poté následovaly další povídky a romány, z těch známějších uveďme aspoň Niobu z Malče, Odyssea soudního sluhy, Robinsoni na Otavě, Žichovičtí půlpáni. Za štěstím, Ecce homo, Skláři.... Materiálu měl Klostermann dost, neboť rád naslouchal vyprávění svých příbuzných i Šumavanů o většinou těžkém životě uprostřed hor. Pro stylizaci postav i dějů sloužily mu téměř vždy skuteční lidé a skutečné příběhy, a snad právě proto jsou jeho práce pro čtenáře tak přitažlivé. Na dílo Josefa Klostermanna bychom neměli zapomínat ani dnes, kdy je trh zaplavován kdejakými zahraničními snad bestselery. Vždyť nám spisovatel, kterého můžeme nazvat svým, popisuje život v místech, která jsou pro mnohé domovem a která už zase můžeme všechna, pokud nebyla smetena ze země, svobodně navštívit a vstřebat do sebe krásu šumavských hor a údolí, tak jako to před námi udělal básník Šumavy Karel Klostermann