JAK PŘIŠLO VELKÉ SKLÁŘSKÉ UMĚNÍ Z ČECH DO RAKOUSKA

Kronika sklárny Theresienthal

Sklárna Theresienthal ve Zwieselu byla založena v roce 1836 českým obchodníkem se sklem Franzem Steigerwaldem. V Theresienthalu jsou ruční prací zhotovovány číše z křišťálového skla, vázy, karafy, lahvičky, mísy a zvláštní výrobky na přání. Pojmenována byla sklárna po královně Tereze, choti Ludvíka I.

Při stavbě Theresienthalu obdržel její zakladatel, Franz Steigerwald, podporu právě jmenovaného bavorského krále Ludvíka I. Theresienthal se měl stát úspěšnou konkurencí vůči výrobcům skla v Čechách. Vedle Ludvíka I. patřili k zákazníkům Theresienthalu jeho syn, Otto, později král Ludvík II. a princ vladař Luitpold. I u dalších královských dvorů byl křišťál z Theresienthalu velmi oblíbený. Sklo z Theresienthalu tak vlastnili např. král Albert Saský a Vilém II., pruský král a německý císař.

Wilhelm Steigerwald s dcerou v pozadí Nový Bor Wilhelm Steigerwald s dcerou,(v pozadí Nový Bor)

Jméno Theresienthal je tedy již 172 let pojmem skla nejvyšší umělecké a rukodělné kvality.

A o tom podává zprávu nová kniha vydavatelství Ohetaler, která byla představena 28.11.2008 ve Zwieselu: „Theresienthal ve starých fotografiích…“. Na 200 stránkách s víc než 300 fotografiemi autoři Marita Haller a Gerhard Pscheidt podrobně popsali dějiny a předhistorii dřívější „Královsko-bavorské privilegované fabriky na křišťálové sklo“.

sklárna Theresienthal kolem roku 1840 sklárna Theresienthal kolem roku 1840

Autoři Gerhard Pscheidt a Marita Haller, Willi Steger, kulturní pověřenec „Heimatvereins d’Ohetaler“, laudator Prof. Dr. Reinhard Haller a Hans Schopf  z vydavatelství Ohetaler-Verlag. Autoři Gerhard Pscheidt a Marita Haller, Willi Steger, kulturní pověřenec „Heimatvereins d’Ohetaler“, laudator Prof. Dr. Reinhard Haller a Hans Schopf z vydavatelství Ohetaler-Verlag.

prezentace knihy vydavatelství Ohetaler Více než 170 zájemců přijalo pozvání na prezentaci knihy vydavatelství Ohetaler, mezi nimi i četní čestní hosté jako baron Stephan Poschinger z Frauenau, Zuzana Jonová z Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí, Bernhard Schagemann, bývalý ředitel Odborné sklářské školy, Manfred Lambürger, 3. místostarosta města Zwieselu, tak jako celá řada městských radních. Také početní dřívější skláři a dělníci sklárny Theresienthal si nenechali ujít tuto prezentaci.

Laudator, Prof. Dr. Reinhard Haller knihu ohodnotil velmi positivně: „Je to dílo, které náš pohled na bavorsko-českou krajinu skláren rozšíří. Hospodářské, sociální a kulturní dějiny. Lexikon nesčetných jmen, ve kterém se každá starousedlická rodina Theresienthalu opět najde“, nazval Prof. Dr. Haller práci autorů. Při své přednášce se rozhovořil o četných českých dělnících sklárny Theresienthal.

Česká dílna - Theresienthal kolem roku 1900 (ze sbírky Letsch/Niedermeier) "Česká dílna" Theresienthal kolem roku 1900 (ze sbírky Letsch/Niedermeier)

Již samotný zakladatel sklárny, Franz Steigerwald se narodil v Praze. V roce 1808 šel se svými rodiči do Würzburgu a tam později převzal otcův handl se sklem, dříve než 1836 založil Theresienthal. Jeho bratr Wilhelm ho následoval v roce 1837 z Nového Boru a stal se technickým vedoucím podniku. S ním přišla celá řada sklářů z Čech do nové sklárny u Zwieselu - ilegálně, neboť přicestovali bez povolení státu. Zákazem vystěhování sklářů dutého skla bylo v Čechách usilováno o zabránění šíření sklářského umu do dalších zemí. Časem tvořilo osazenstvo sklárny až 84 procent lidí českého původu, tak profesor Haller. Přicházeli po skupinách a také v Theresienthalu zůstávali krajané mezi sebou.

osazenstvo sklárny Theresienthal s českými skláři v roce 1919 osazenstvo sklárny Theresienthal s českými skláři v roce 1919

Gerhard Pscheidt, vedoucí geodetického úřadu ve Zwieselu, se v knize zabývá sklárnami Theresienthal a Schachtenbach z hlediska geometra. „Mapy a plány jsou sami o sobě historií a mohou vyprávět celé dějiny. Ve spojení s dalšími prameny z nich vyplyne řád“, řekl Pscheidt. „V Theresienthalu před rokem 1836 nestála ani psí bouda“, objasnil Pscheidt výchozí situaci. Avšak lokalita byla ideální, přímo u staré cesty do Čech. „Tak mohly být dopravovány suroviny a sklářské výrobky odváženy“, řekl Pscheidt. Navíc zde od severu přicházející řeka Řezno činí záhyb. „Tu se dal čerpat zdroj vodní síly jako nikde jinde ve Zwieselském údolí“, pokračoval úředník geodetického úřadu.

zadní strana knihy Hans Schopf z vydavatelství Ohetaler vysvětlil posluchačům, že tehdy to byl Michael Friedrich, kdo prodal Franci Steigerwaldovi komplexní nezastavěné pozemky. Ten zde postavil sklárnu Theresienthal. Schopf nešetřil chválou Marity Haller, která na knize pracovala celá léta „s energií baterie vodíku a precizností atomových hodin“.

Kniha „Theresienthal ve starých fotografiích s orientací na Rabenstein a Schachtenbach“ je psaná formou kroniky. Autoři nesledují striktní tématickou osnovu, takže čtenář může přehledně sledovat události jednotlivých let počínaje rokem 1806.
Kniha je velmi bohatá na obrázky a aktuální i historické fotografie skla a života sklářských pracovníků ve sklárně i mimo ni, na pohledy na sklárnu a její okolí. Velká část fotografií pochází od soukromých osob a je proto v knize k vidění poprvé. K dostání je dílo v knihkupectvích, ve sklárně Theresienthal a v zámečku muzea.

zpracoval: Ivan Falta

Související odkazy:

Sklářství-historické umění