Hrad Rabí


Stará pověst vypravuje, že hrady Rabí, Prácheň a zaniklá Labuť patřívaly třem bratrům. Svoje hrady spojili prý vysokými koženými mosty. Když hrozilo kterémukoliv z nich nebezpečí, druzí dva mu přispěchali na pomoc a společnými silami nepřítele odrazili.

Hrad Rabí Malebná zřícenina hradu Rabí, tyčící se na skalnatém vrchu opodál Otavy a nad obcí téhož jména, je pokládána za největší v Čechách. Je složena ze tří částí nad sebou stupňovitě položených, z nichž každá měla svoje vlastní opevnění, svou bránu a padací most, čímž vznikla neobyčejně tvrdá středověká pevnost, se kterou ostatní se nemohly srovnávat.
Branou, jíž uzavírají mohutná vrata, vcházíme na prostorné nádvoří. Čelně se otevírá pohled na obloukovitě sklenutý vchod do bývalých koníren. Nad nimi bývaly kdysi místnosti pro čeleď a hradní kanceláře.
Po pravé straně se táhnou mohutné, až šest metrů silné zdi, za nimi je příkop vytesaný do skály. Vlevo ze skály vyrůstají zdi vnitřního hradu, do něhož vede zachovalá brána. Nedaleko ní stávala brána zvaná Žižkova. Z vnitřního nádvoří vedou schody do podzemního sklepení a hladomorny.
V pravém rohu nádvoří je roubením opatřená studna. Kolem dokola nádvoří stávaly hlavní hradní budovy s panskými pokoji, hodovním sálem a arkýřem.

Rabí - podmalba olejem na skle Třetí část hradu, přístupná po dřevěném můstku, tvoří jádro mohutného paláce, 26 m vysokého. Z jeho výše se naskýtá neuvěřitelný pohled na rozsáhlé hradní prostory podobné amfiteátru a daleký výhled do Pošumaví.
Kronikář Beckovský klade založení hradu do 12.století. Ve 14.století byl hrad v držení pánů Švihovských jimž patřily hrady Ryzmberk, Švihov a Skála. Ti se za válek husitských přidrželi císaře Zikmunda a z hradu Rabí středisko odporu proti snahám husitů. Proto se Žižka dvakrát za sebou vypravil proti Rabí. Stalo se mu osudným - hradby hradu byly poslední, co viděl, než se mu svět proměnil v tmu ztrátou jediného oka , předznamenalo pozvolný pád velkého vojevůdce a brzký konec.
Hrad byl znovu přestavěn a zvětšen Janem Půtou Švihovským, nejvyšším správcem království českého, koncem 15.století. V následujících stoletích změnil několikrát své majitele.
Od počátku 18.století patřil hrad již v troskách, pánům z Vamberka. Od roku 1920 patřil Spolku pro záchranu hradu Rabí se sídlem v Horažďovicích, který provedl nejnutnější opravy a zachránil tak tento obrovský památník českých dějin před zkázou.
Dnes je Rabí hradem státním.